K Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) lidé podali celkem 109
stížností na přímou volbu prezidenta. "Z nich 64 odmítl pro opožděnost
nebo z jiného důvodu (např. neodstranění vad návrhu), 24 se zabýval
meritorně a zamítl je," uvedla v úterý mluvčí soudu Sylva Dostálová.
S návrhem na
zrušení
voleb tak neuspěla například olympionička Věra Čáslavská,
dokumentaristka Olga Sommerová nebo nevládní protikorupční organizace
Růžový panter. Aktivista Lukáš Kohout se kvůli rozhodnutí NSS
dokonce obrátí na Ústavní soud. Ve své stížnosti se však domáhal
neplatnosti voleb kvůli údajným pochybením v souvislosti s kandidaturou
Jany Bobošíkové.
Zeman v úterý odpoledne uvedl, že je verdiktem
Nejvyššího správního soudu potěšený, ale že mu nepřísluší jej
komentovat. "Prezident jako součást výkonné moci nemá právo kritizovat
výsledky soudu, i když mu jsou příjemné, jako v tomto případě,"
prohlásil.
Pochybení ano, ale ne závažná
Nejvyšší
správní soud sice v průběhu kampaně určité nezákonnosti našel, nebyly
však podle něj natolik závažné, aby změnily výsledek volby. Šlo
například o falešná tvrzení o vystěhování jedné z nájemnic ze zámečku
Karla Schwarzenberga v Čimelicích nebo hanlivý inzerát v deníku
Blesk v první
den druhého kola.
"V
projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující
okolnost. Na každý, byť i neférový, argument měl oponent v rámci kampaně
šanci odpovědět," dodala k tomu už v pondělí Dostálová.
Jak navíc
stojí v pondělním tiskovém prohlášení, soud rozhoduje pouze o
regulérnosti (nebo neplatnosti) voleb, nikoliv o jejich férovosti. "Soud
tedy nemůže pískat všechny volební fauly," uvedla doslova mluvčí soudu.
Případné
stížnosti podané nyní k Ústavnímu soudu tak už nemají přímý vliv na
Zemanův nástup do funkce. Inaugurace nového prezidenta se uskuteční 8.
března.